Správná konfigurace a výběr protokolů pro zajištění redundance a dostupnosti síťové infrastruktury je klíčová pro každého správce sítě. Dva nejčastěji používané protokoly pro zajištění dostupnosti brány jsou HSRP (Hot Standby Router Protocol) a VRRP (Virtual Router Redundancy Protocol). K tomu se přidává koncept Broadcast IP, který je důležitý pro specifické síťové aplikace. V tomto článku se zaměříme na rozdíly mezi těmito protokoly a jejich specifika.
HSRP (Hot Standby Router Protocol)
HSRP je proprietární protokol společnosti Cisco, který zajišťuje vysokou dostupnost brány pro síťové hosty. Tento protokol vytváří mezi několika směrovači (routery) jednu virtuální IP adresu, kterou mohou používat všechny hostitelské zařízení v síti jako výchozí bránu. Hlavní princip HSRP spočívá v tom, že jeden router v HSRP skupině je aktivní, zatímco ostatní zůstávají ve standby režimu. Pokud aktivní router selže, standby router se automaticky stává novou aktivní branou.
- Aktivní router: Odpovídá na ARP dotazy a směruje provoz z/do sítě.
- Standby router: Čeká, až dojde k selhání aktivního routeru.
- Virtuální IP adresa: IP adresa, kterou používají klienti, ale kterou spravují směrovače v HSRP skupině.
Výhodou HSRP je jeho jednoduchost a vysoká spolehlivost. Je ale nutné používat směrovače společnosti Cisco nebo kompatibilní zařízení, což může být nevýhodou v heterogenních prostředích.
VRRP (Virtual Router Redundancy Protocol)
VRRP je otevřený standardní protokol, který funguje na podobném principu jako HSRP. Umožňuje několika směrovačům v síti sdílet jednu virtuální IP adresu, čímž poskytuje vysokou dostupnost pro síťové hostitele. Hlavní rozdíl oproti HSRP spočívá v tom, že VRRP je standardizovaný (RFC 5798), takže ho mohou podporovat nejen Cisco zařízení, ale i produkty od jiných výrobců.
- Master router: Odpovídá na ARP dotazy a směruje provoz.
- Backup router: Čeká na selhání master routeru a převezme jeho úlohu.
- Virtuální IP adresa: Adresa, kterou používají klienti jako výchozí bránu.
VRRP má podobný princip fungování jako HSRP, ale nabízí větší interoperabilitu mezi různými výrobci. Pro některé síťové správce to může být výhodnější volba, pokud používají zařízení od více výrobců.
Broadcast IP
Broadcast IP se používá k zasílání zpráv všem zařízením v rámci jedné sítě (subnetu). Broadcast adresa se vždy končí číslem 255 v rámci daného síťového rozsahu, například 192.168.1.255. Tento typ komunikace je důležitý zejména v LAN sítích, kde je potřeba informovat všechna zařízení o určitých událostech (například ARP dotazy).
Broadcast IP není protokol pro redundanci směrovačů jako HSRP nebo VRRP, ale slouží k rozesílání zpráv všem hostům v síti. Pro běžné směrování a provoz mezi subnety se broadcast zprávy nepoužívají.
Rozdíly mezi HSRP, VRRP a Broadcast IP
- HSRP je proprietární řešení od Cisco, zatímco VRRP je otevřený standard. HSRP vyžaduje použití Cisco zařízení, kdežto VRRP je více flexibilní z hlediska výrobců.
- HSRP a VRRP poskytují řešení pro vysokou dostupnost výchozí brány, zatímco Broadcast IP se používá pro komunikaci se všemi zařízeními v rámci jednoho subnetu, nikoli pro zajištění dostupnosti směrovačů.
- HSRP a VRRP pracují s virtuální IP adresou, kterou spravují skupiny routerů, zatímco Broadcast IP je adresa, která je přímo určena pro odesílání zpráv v rámci určitého subnetu.
Při volbě mezi HSRP a VRRP záleží především na infrastruktuře vaší sítě a na typech zařízení, které používáte. Pokud provozujete čistě Cisco síť, HSRP může být lepší volbou kvůli své optimalizaci pro tato zařízení. Pokud však používáte zařízení od různých výrobců, VRRP nabízí větší flexibilitu a interoperabilitu.
Na druhou stranu, Broadcast IP není přímo srovnatelný s HSRP a VRRP, protože plní zcela jinou úlohu v síťové komunikaci. Je důležité tyto technologie správně pochopit a aplikovat je ve vhodných scénářích dle potřeb vaší sítě.
