The cart is empty

30 let od vzniku linuxu

Bylo nebylo, před mnoha a mnoha lety, kdy světu vládly velké sálové počítače, o mobilních telefonech si lidé četli v knihách vizionářů, programovací jazyky byly podobné assembleru, operační systémy neměly grafické rozhraní a obvykle byly draze prodávány pod krutými licencemi chudým počítačovým sedlákům společně s hardwarem, žil mladý programátor Richard Stallman.

Nelíbil se mu útisk velkých počítačových korporací tyranizujících společnost svým UNIX systémem, a tak se rozhodl, že sjednotí lid a povede bitvu za otevřený software. Založil lidové hnutí GNU ("GNU's Not Unix!" (GNU Není Unix!)) a jal se budovat otevřený operační systém, který bude k dispozici každému bez rozdílu. Aby každý mohl vidět, že je zdrojový kód bezpečný a každý mohl opravit chybu na kterou narazil a každý ho mohl rozvíjet podle svých schopností a potřeb. Psal se datum 1983.

Roky trvalo, než byly vyvinuty základní programy a aplikace, které dokázaly nahradit ty UNIXové a dlouho trvalo, než vzniklo jádro operačního systému GNU Hurd, které však nemělo dostatečnou sílu. V tu chvíli se však (1991), jak posel shůry, objevil mladý Linus Benedict Torvalds se svým jádrem operačního systému Linux. Ideologické názory Richarda se mu líbily, a tak se u kulatého stolu dohodli na paktu s názvem GNU/Linux.

Vývoji svobodného operačního systému již nic nebránilo a stále více lidí se začalo do tohoto projektu zapojovat. Z počátku byli velkým korporacím k smíchu a i po dlouhé době byli označováni za podivíny. Významný a silný uzurpátor Steve Ballmer ještě v roce 2001 tvrdil, že Linux je rakovina.

Od těch dob však hnutí GNU/Linux urazilo dlouhou cestu a dnes již není k smíchu. Téměř vše na co dnes sáhneme, a je napájeno elektrickou energií, je poháněno tímto operačním systémem. Od serverů Facebooku, Google, přes mobilní telefony, chytré televize, burzu cenných papírů až po vesmírné lodě a sondy. Vše používá otevřený software - OpenSource.

Kdekdo může říct: "A co skláři? Nebudou mít co žrát!" Ale opak je pravdou, tak jako objev kola nepřipravil nosiče o život, sestrojení automobilu neznamenalo zvýšenou produkci koňského salámu, tak ani snadná dostupnost svobodného operačního systému nezničí svět výpočetních technologií. Jen usnadňuje lidem život a nutí ty zkostnatělé a nemoderní k tomu, aby se zamysleli a uvědomili si, že nemohou donekonečna těžit z monopolu a musí nabídnout něco nového, lepšího a svobodného. Velké IT společnosti jako jsou IBM, HP a další podporují vývoj GNU/Linux a dokonce i Microsoft má OpenSource divizi. Zřejmě i proto, že je to v z pohledu PR velice sexy.